CIZÍ SLOVO
AMMOLIT - SEZNÁMENÍ S NOVÝM DRAHOKAMEM
ORGANICKÉHO PŮVODU
Když se
nám v r. 1998 náhodou dostal do ruky první Ammolit,
nevěřili jsme vlastním očím. Nikdy předtím jsme o
Ammolitu neslyšeli a ani v odborných knihách o něm
nebyla (a dosud není) zmínka.
A přesto existuje!
Křehká, marnivá kráska, jejímuž nepopsatelnému kouzlu
jsme zcela propadli.
Na Ammolit se nás ptáte tak často, že jsme se rozhodli
uveřejnit zde ve stručnosti základní informace o tomto neznámém
drahokamu.
Máme-li
však vysvětlit původ Ammolitu, musíme se
vrátit o mnoho desítek miliónů let zpátky k Ammonitům.
Pro
zelené odstíny Ammolitu máme obzvláštní slabost :)
..
Ammonit
.
Ammoniti byli mořští
měkkýši, hlavonožci, kteří se proháněli v mělkých mořích celého
světa od konce prvohor do konce křídy. Asi před 65
milióny let spolu s ptakoještěry a dinosaury vyhynuli.
Zkamenělé ulity ammonitů jsou běžné fosilie, které se
nacházejí na celém světě. Mají hnědou, kouřovou, šedou
nebo šedočernou barvu, pro zkameněliny organického
původu typickou.
Ulity Ammonitů se často rozřezávají na dvě poloviny
aby vynikla zajímavá struktura vnitřního uspořádání
ulity. Horní plochy se vyleští a fosilie pak slouží
jako výstavní kus pro sběratele.
Malé ulity se někdy používají jako hlavní ozdoba
přívěsku či náušnic.
Ulita
Ammonita rozříznutá na dvě poloviny.
.
Nejbližším žijícím příbuzným Ammonitů je Nautilus,
česky loděnka. Jako ochranné zbarvení používá tento
hlavonožec střídání červených a bílých ploch na hlavě,
chapadlech a ulitě tak dokonale, že na první pohled
není poznat kde končí živočich a kde začíná jeho
ulita.
Panuje domněnka, že všichni Ammmoniti měli duhově
opalizující ulity. Jestli podle této módy barvili i
svá těla, musel na ně být úžasný pohled!
Nautilus, žijící "bratranec" Ammonita.
..
Ammolit
.
V r.
1917 byly poprvé odborně prozkoumány a popsány ulity
Ammonitů, pocházející z naleziště v provincii Alberta
v Kanadě, které vykazovaly barevnou opalizaci podobnou
opálu.
Jednotlivé nálezy barevně opalizujících kamenů byly v
této oblasti známé již v historických dobách.
Jedná se o zkamenělé ulity Ammonitů druhu
Placenticeras mekki a vzácnější Placenticeras
intercalare.
Obvyklá velikost ulit se pohybuje mezi 20 a 90 cm v
průměru. Celé, nepoškozené ulity jsou však spíše
výjimkou. Většina ulit se nachází v úlomcích.
Opalizující Ammonit zaujal odbornou i laickou veřejnost.
Od dvacátých let se proto různé společnosti snažily
přijít na způsob, jak využít krásu tohoto křehkého
kamene ve špercích.
Vyleštěná ulita opalizujícího Ammonita (Ammolit) je unikátním
výstavním kouskem.
.
V r. 1969 byl úlomek opalizujícího Ammonitu úspěšně vybroušen jako šperkový
kámen.
Od osmdesátých let se datuje legální těžba
opalizujícího Ammonitu těžební společností Korite.
Tato společnost jako první začala Ammonit brousit do
tvaru šperkového kamene, který uvedla na trh pod
obchodním názvem Korit.
V r. 1981 byl opalizují Ammonit (Korit) oficiálně
uznán jako drahý kámen Mezinárodní komisí pro barevné
drahé kameny pod jménem Ammolit.
Název Ammolit je složenina slov ammonit (hlavonožec) +
lithos (kámen).
Úlomek
neopracovaného Ammolitu.
.
Těžba
Ammolitu
Jediné
dosud známé naleziště Ammolitů je oblast Skalistých
hor v provincii Alberta v Kanadě.
Pouze asi 5% všech vytěžených ammonitů vykazuje
barevnou opalizaci. Některé kameny jsou ale tak
křehké, že je není možné vybrousit.
Pro tyto okolnosti
je Ammolit velmi vzácným drahokamem. Odhaduje se, že
naleziště v Albertě bude během 15 - 20 let vytěženo.
Pokud se do té doby nenajde jiná lokalita, dá se
předpokládat, že cena Ammolitu bude strmě stoupat.
Vybroušený
Ammolit modrozelené barvy.
.
Chemické složení a fyzikální vlastnosti Ammolitu
Ammolity jsou z 97% tvořeny aragonitem (karbonát
vápníku) a asi z 2% organickou látkou konchiolinem. O
zbytek se pak dělí množství jiných prvků, jako
například železo, hořčík, křemík, mangan, titan, stroncium a
mnoho dalších.
Index lomu: 1,52 - 1,58
Měrná hustota: 2,67 - 2,85 g/cm3
Tvrdost: 4 (podle Mohsovy stupnice tvrdosti minerálů)
Ammolit má stupeň tvrdosti
č. 4, tedy stejnou jako perly, ale nižší než opály
(tvrdost opálu: 6).
Pod ultrafialovým světlem Ammolit září hořčičnou žluto
oranžovou barvou.
Ammolit je citlivý na vyšší teploty a na náhlé změny
teplot a to i v rozmezí 20 stupňů.
Článkový
náhrdelník s Ammolitem z bílého a žlutého zlata vznikl
na zakázku v naší dílně.
.
Proč Ammolity opalizují
Aragonit, obsažený v Ammolitu má zvláštní uspořádání - je rozložen ve třech vrstvách.
Vrchní a spodní vrstvu tvoří sloupečkovité
mikrokrystaly, zatímco ve střední vrstvě má aragonit
strukturu miniaturních destiček, které se navzájem
překrývají. Tloušťka jednotlivých vrstev kolísá, avšak
střední vrstva bývá nejsilnější. Právě tato střední
"destičková" vrstva aragonitu má na svědomí barevnou
opalizaci Ammolitu.
Síla aragonitových destiček je shodná s vlnovou délkou
viditelného světla.
Při průchodu světelného paprsku touto vrstvičkou dochází k
rozložení světla na duhové barvy. Výsledná barva je
ovlivněna tloušťkou střední vrstvy aragonitu. Silnější vrstvy
opalizují červeně, slabší zeleně a nejslabší modře.
Výrazově
umírněná brož ve tvaru labutě pochází z ateliéru
kanadského šperkaře Darryla Darbyho.
.
Intenzita jasu barev
Intenzitu s jakou jsou barvy vyzařovány ovlivňuje
množství a rozložení konchiolinu a ostatních
minerálních látek, které jsou natlačené mezi
jednotlivými krystaly a destičkami aragonitu jako
malta mezi skleněnými cihlami. Obecně lze říci, že čím
více těchto látek Ammolit obsahuje, tím je intenzita
jasu nižší.
Osy miniaturních destiček aragonitu mohou být orientovány
víceméně jedním směrem. V tom případě Ammolit z
jednoho úhlu pohledu intenzivně září ale z
jiného úhlu pohledu se jeví tmavý (slepý).
Aragonitové destičky ale mohou být také rozprostřeny
chaoticky či výřivě. V tomto případě se vždy najde
dost destiček, které se světelnému paprsku postaví do
cesty v tom správném úhlu a proto takové kameny jasně
září ze všech úhlů pohledu.
Intenzitu jasu barev také ovlivňuje intenzita světla
ozařujícího kámen. Pod umělým osvětlením bude Ammolit
vždy zářit více než na denním světle.
Ammonity a Ammolity - dvě podoby téhož - zasazené
do poněkud opuletních náušnic z autorské dílny
americké šperkařky Carolyn Tyler.
.
Barvy Ammolitu
Ammolit je snad jediný drahokam na světě, který
může mít jakoukoliv barvu. Na jednom kameni může být
jedna barva anebo třeba sedm - jak je libo.
Jednoznačně nejčastěji mají broušené Ammolity červenou
nebo
zelenou barvu. To je dáno tím, že tyto kameny jsou
nejsilnější a nejvíce kompaktní a proto se nejsnadněji
brousí.
Méně často jsou pak k vidění Ammolity modré a úplnou
raritou jsou kameny fialové.
Ammolity své barvy mění v závislosti na úhlu pohledu.
Barvy přecházejí buď v jednom odstínu např. od
žlutozelené přes čistě zelenou k modrozelené, nebo z
barvy na barvu od červené ke žluté, od žluté k zelené atd. Nejvíce ceněné kameny jsou ty, které dokáží při
stálé změně úhlu pohledu přehrát postupně všechny
barvy duhy.
Z jednoho úhlu pohledu ukazuje tento
Ammolit pět barev najednou.
Struktura povrchu
Znalci rozlišují několik desítek jemných nuancí
povrchové struktury Ammolitu. Nám postačí, budeme-li
vědět, že struktura Ammolitu je v podstatě dvojí:
celistvá a mozaiková.
Původně byly všechny ulity celistvé a hladké.
Ammolity uložené ve větších hloubkách si svoji
celistvou strukturu většinou zachovaly. V
průběhu geologických změn však byly vystaveny tlakům a
proto se některé kameny zvlnily, zkrabatily nebo různě
(esteticky) pokroutily.
Amolity uložené těsně pod povrchem byly nadto
vystaveny vlivu počasí - horku, mrazu, větru, vodě.
Proto většina Ammolitů z těchto horních vrstev
popraskala.
Vzniklé prasklinky byly zaplněny aragonitem z
mladšího geologického období. Tyto
trhlinky dnes na Ammolitech vytvářejí více či méně
jemnou, tmavou sít připomínající spáry mezi
dlaždičkami, nebo mříž skleněné vitráže.
Celistvá struktura neobvykle zbarveného Ammolitu připomíná oblačnou oblohu.
celistvá struktura
například může vypadat jako:
družicový snímek povrchu Měsíce
zčeřená vodní hladina
kůra
stromů
větrný vír
mozaiková struktura
například může
vypadat jako:
.
.
rybí
nebo hadí šupiny
chrámová vitráž
kůže
ropuchy
abstraktní obraz
Broušení Ammolitů
Ammolit sám o sobě je velmi tenký plátek 0,5 - 0,8 mm
silný.
Po vybroušení a vyleštění je tato vrstva ještě trochu
tenčí!
Proto se Ammolit brousí vždy společně s podložní
vrstvou zkamenělého jílu, která má šedohnědou barvu.
Tato spodní vrstva Ammolitu by u kamenů menších než
3,5 x 3,5 cm nikdy neměla být silnější než 1,50 mm.
Kvalitní kameny se vyleští a nechají v tomto stavu,
případně, je-li to nutné, se zpevňují pomocí
přírodních laků. Takto vybroušené Ammolity se označují
jako přírodní duplet.
Někdy je vrstva Ammolitu tak slabá, že je nutné kámen
ochránit i svrchu. V tom případě se na Ammolit shora
nalepí vrstva vybroušeného přírodního křišťálu nebo
syntetického korundu či spinelu. Takto upravené Ammolity se
označují jako triplet.
Výjimečně se stává, že i přirozená spodní vrstva
Ammolitu je nahrazena leštěnou destičkou černého
onyxu. I takový kámen se označuje jako triplet.
Zelený
Ammolit - přírodní duplet, jako ústřední kámen
plastického článkového náhrdelníku z dílny Blanky a
Petra Vanturových.
Ochranná
vrstva spinelu dává Ammolitu výhodu větší životnosti,
ovšem za cenu snížené zářivosti barev.
Tento nedostatek se brusiči snaží vyrušit tím, že
některé spinely brousí do faset, které způsobují
optický efekt zdvojení obrazu.
Typy výbrusu
Ačkoliv jsou přírodní duplety ploché, typ jejich
výbrusu se obvykle označuje slovem kabošon.
Také výbrus tripletů se označuje jako kabošon a to i v
případě, že horní spinelová vrstva má tvar tabulkovce.
Pouze triplety, které mají horní spinely broušené do
faset po celé ploše se označují jako fasetové.
Ammolit
- triplet s fasetovým výbrusem
spinelové vrstvy.
přírodní duplet kabošon
triplet tabulkovec
.
triplet kabošon
triplet fasetový
1 =
přirozená podložní vrstva zkamenělého jílu,
maximální tloušťka je 1,50 mm
2 =
vyleštěný Ammolit, obvyklá tloušťka vrstvy je 0,30
- 0,60 mm, tvrdost Ammolitu: 4
4 =
zkosená vnější hrana na destičce spinelu broušené
do tvaru tabulkovce
5 =
broušené plošky na destičce spinelu fasetového
výbrusu
Tvary
vybroušených Ammolitů
Méně kvalitní Ammolity, nebo kameny menších velikostí
se brousí převážně do typizovaných tvarů a rozměrů.
Tyto kameny jsou nejčastěji zasazovány do průmyslově
vyráběných šperků, většinou do jednoduchých, nepříliš
nápaditých přívěsků.
Standardně se Ammolity brousí do kulatého tvaru a dále
do tvaru oválu, slzy, navety, čtverce nebo obdélníku.
Velké, nebo výjimečně kvalitní kameny se brousí do
libovolných tvarů, tak aby vynikla neobvyklá nebo
zajímavá struktura či rozložení barev Ammolitu.
Takové kameny pak samozřejmě směřují do zlatnických
ateliérů, kde jsou zhodnoceny důvtipně vytvořeným
klenotem přímo na tělo každého jednoho Ammolitu.
Pro nepravidelně vybroušené Ammolity se všeobecně
ustálil výraz free-form. Před tím, než toto označení
přišlo do módy se o volně broušených drahých
kamenech hezky česky říkalo, že mají fantazijní tvar
:-) :-)
Zelené a červené Ammolity broušené na
zakázku, zasazené v přívěsku/broži ve tvaru
tulipánu z ateliéru kanadského šperkaře Darryla Darbyho.
kulatý
obdélník
slza
free-form
čtverec
ovál
free-form
naveta
.
.
Údržba ammolitových šperků
S Ammolity je třeba zacházet s nejvyšší opatrností.
Kvalitní šperk je navržen tak, aby bezprostřední okolí
Ammolitu bylo vyvýšeno nad jeho horní i spodní plochu.
To má zabránit kontaktu Ammolitu s pokožkou, látkou a
jinými předměty.
Ammolit by měl být zasazen způsobem, který umožní
opakované vyjmutí ze šperku bez poškození Ammolitu i
šperku. To je výhodné pro případy, kdy je nutné šperk
opravit letováním v ohni, nebo kdy je šperk tak silně
zoxidován, že je nutné kámen vyjmout, aby při čištění
šperku nedošlo k jeho poškození.
Možná to na první pohled vypadá trochu divně, ale
šperkům s Ammolity je nejlépe v uzavíratelném PVC
sáčku. Zvláště, chcete-li ammolitový šperk uložit na
delší dobu.
Na Ammolit zásadně nesaháme!
Všechny šperky s Ammolity si oblékáme až úplně
naposled, když už jsme upravené, navoněné a máme
nalakované vlasy.
Pokud si zapomenete sundat náušnice a nalakujete si
vlasy, může se stát, že se drobné kapičky laku na
vlasy srazí na vyleštěné ploše Ammolitu - a zůstanou
tam navždy. Nepokoušejte se je setřít!
Triplety takhle přecitlivělé nejsou, ale i s nimi je
třeba zacházet s citem. S ammolitovými šperky se
nekoupeme, při mytí rukou vždy sundáme prsten.
Triplety jsou pouze lepené a větší množství vody může
způsobit jejich rozlepení.
Vzhledem k tomu, že v ČR dosud neexistuje brusičská
dílna, která by se specializovala na broušení Ammolitů
a tedy na jejich opravu či rekonstrukci, vyplatí se
takovým příhodám předcházet.
Ammolitové šperky doma nečistěte, vždy tuto práci
přenechejte odborníkům, kteří mají s Ammolity
zkušenosti. Ammolity nevydrží ani
ultrazvukové ani parní čistění.
Čtyřbarevný
Ammolit zasazený ve zlatém náhrdelníku z dílny
americké šperkařky Jan McClellan je doplněn peridoty.
Ammolit - triplet v pánském prstenu z produkce
společnosti Korite.
Ammolit ve světě
Ammolit dosud není ve světě běžně dostupným
drahokamem. Broušení Ammolitů i navrhování a výroba
ammolitových šperků vyžaduje odborné znalosti a
speciální technologické postupy.
Vybroušený Ammolit lze koupit
pouze na světových kamenářských burzách nebo přímo v
brusičských dílnách v Kanadě.
Odborná veřejnost, pokud o jeho existenci ví, ho chápe
spíše jako raritu. Obchodníci pak narážejí na
neznalost a nedůvěru maloobchodníků, takže široké
veřejnosti dosud zůstává krása Ammolitu utajena.
Výjimkou je samozřejmě Kanada, kde se Ammolit těží a
kde se téměř sto procent vytěženého Ammolitu také
zpracovává.
Známý je i v USA, kde se stal oblíbeným, inspirativním
drahokamem amerických návrhářů a šperkařů.
Avšak nejznámějším je Ammolit překvapivě v Japonsku. K
velké oblibě tohoto drahokamu patrně nejvíce přispěli
japonští léčitelé Feng-shue, kteří v Ammolitu
rozpoznali nositele velké pozitivní, léčivé a duchovní
energie a běžně tento kámen používají ve své
léčitelské praxi. Odhaduje se, že téměř 80% produkce
broušených Ammolitů a ammolitových šperků končí právě
na japonském trhu.
Japonci Ammolit milují. Věří, že tento drahokam
přináší svému nositeli štěstí, zdraví, spokojenost a
lásku.
Krásná, výrazná kresba
a rozložení barev, připomínající
oheň, jsou s citem a
důvtipem zdůrazněny tvarem,
do kterého byl tento Ammolit vybroušen.
