1)
Nejprve koupíme základní klenotnický materiál, který budeme k
výrobě prstenu potřebovat: Drát o rozměrech 5 x 5 mm z bílého
čtrnáctikarátového zlata. Neprodávají ho tak pěkně
vyrovnaný, jak vidíte na obrázku, to si musíme
vyrovnat sami. |
|
 |
|
|
. |
|
2)
Ještě než se pustíme do tvarování je potřeba materiál zahřát na
teplotu okolo 450 stupňů Celsia. Zlato změkne a je
připraveno pro další náročné změny, které ho čekají. |
|
 |
|
|
|
|
3)
Potom již můžeme
začít zlato válcovat.
To se provádí tak, že ho
projedeme několikrát mezi válci, které postupně
utahujeme do té doby dokud nedocílíme požadované výšky
a šířky... |
|
 |
|
|
|
|
4)
...ještě chvilku
budeme válcovat, nyní již na plocho. Válcováním se
drát roztahuje do šířky a délky a souměrně s tím ubývá
na síle (neboli tloušťce). |
|
 |
|
|
|
|
5)
Základní výchozí
"štangle" musí být vyšší a širší, než budou konečné
rozměry prstenu.
Po důkladném vyžíhání a vyrovnání se naměří potřebná
délka obroučky ... |
|
 |
|
|
|
|
6)
... a pak se jednoduše stočí.
Celá příprava výchozího profilu i stočení obroučky
vyžaduje fortel, nemalé zkušenosti, svaly a chladnou
hlavu. |
|
 |
|
|
|
|
7)
Nyní je nutné stočený
kruh spojit. To se děje letováním za pomocí zlatých
čtrnáctikarátových pájek, které mají nižší bod tání,
než pájený materiál. Prsten se zahřeje v ohni a zlatá
pájka tající okolo 750 stupňů, zalije spoj. Při
letování se spoj chrání vrstvou boraxového mléka,
která zabraňuje okysličení a usnadňuje tak tání pájky.
|
|
 |
|
|
|
|
8)
Takto nevábně vypadá
luxusní prsten z bílého zlata během výroby.
Po vychladnutí prstenu je nutné natavenou vrstvu
boraxu odstranit v takzvaném mořidle, což je slabý
roztok kyseliny sírové.
Bílý flek okolo spoje je dílo boraxu. Zbytek prstenu
zoxidoval do slušivé černi :-))
|
|
 |
|
|
|
|
9)
Nyní je třeba prsten vyrovnat do dokonalého kruhu.
Obroučku nasadíme na konický trn a údery gumové palice
ji vyrovnáme do kruhu. Při
tomto úkonu se obroučka zvětšuje a proto můžeme
postupně dosáhnout přesného průměru. |
|
 |
|
|
|
|
10)
Po vyrovnání na určenou velikost je prsten připraven na to, abychom
mu dali přesný tvar. |
|
 |
|
|
|
|
11)
Nejdříve se srovnají
boky prstenu na požadovanou šířku.
Začíná se hrubými pilníky a následně pokračujeme
jemnými pilníky. |
|
 |
|
|
|
|
12)
Po bocích přijde na řadu vnější obvod prstenu. |
|
 |
|
|
|
|
13)
Nakonec opilujeme střed.
Jednak zarovnáme případné
nerovnosti ale hlavně zaoblíme vnitřní hrany prstenu.
Tuto operaci děláme u všech našich prstenů tzn. i u
prstenů které jsou na
první pohled rovné a hranaté.
Takto upravené prsteny se příjemně nosí, protože vnitřní hrana
obroučky netlačí do prstu. |
|
 |
|
|
|
|
14)
Po opilování
obroučky jednotlivými pilníky pokračujeme v tom samém
pořadí smirkem.
Po dokonalém vyhlazení celého povrchu je prsten
připraven pro závěrečnou operaci a tou je leštění. |
|
 |
|
|
|
|
15)
Leštíme mechanicky na
otočných filcových nebo bavlněných
kotoučích . Na ně se nanáší různé druhy leštících past a
tím docílíme absolutního lesku. |
|
 |
|
|
|
|
16)
Nesmíme zapomenout na puncování.
Všechny šperky vyrobené v Česku musí mít dva punci.
My označíme šperk výrobním puncem (viz. obrázek)
Druhý punc vyrazí Puncovní úřad po té, co si
ověří, že je šperk vyroben ze zlata deklarované
ryzosti. |
|
 |
|
|
|
|
17)
Rytí do vnitřku prstenu je úkon, který
se provádí až na konec. Používáme k tomu chytrou mašinku,
do které se prsten upne a samotné rytí
obstará diamantový hrot. |
|
 |
|
|
|
|
18)
Vodítkem obtahujeme šablonu s požadovaným textem a ten se
pomocí důmyslných převodů vyryje do vnitřku obroučky. |
|
 |
|
|
|
|
19)
Takto vypadá celý pár snubních
prstenů těsně před předáním zákazníkovi. Prsteny
jsme vyfotili ještě před zhotovením vnitřních
rytin. |
|
 |
|
|
|
|
