Když mám alergii na zlato, je lepší nosit žluté, nebo bílé zlato? Když mám alergii na bílé, budu mít i na žluté zlato?

O této problematice bych vlastně vůbec neměl psát, protože nejsem chemik, hygienik, ani dermatolog. Navíc s tímto problémem nemám žádné praktické zkušenosti – kdo vydrží číst až do konce, dozví se proč.

Ale dnes píše každý o všem, občas tuto otázku u nás v zlatnické dílně dostáváme, tak se možná někomu budou hodit praktické postřehy zlatníka.

Není zlato jako zlato

Pro výrobu šperků se ve zlatnictví používá zlato ve formě slitiny. Nejde tedy o čisté ryzí zlato, ale o lidově řečeno, směs ryzího zlata a dalších doplňkových kovů. Tyto přídavné kovy mají ve slitině zlata dva základní účely:

  1. vymezuje se jimi požadovaná ryzost zlaté slitiny
  2. vytváří se jimi požadovaná barva zlata a dolaďují technologické vlastnosti, s ohledem na způsob výroby šperků

A teď jde právě o ty doplňkové kovy. V České republice je mnoho výrobců a je přirozené, že ne všichni používají při výrobě zlatých šperků stejné druhy slitin. Samozřejmě, že k nám směřuje masivní dovoz jak z Evropské unie, tak zbytku světa, Čínu nevyjímaje. Všichni tito výrobci používají pro svoji činnost buď vlastní legované slitiny, nebo využívají zlato firem, které se na legování zlatých klenotnických slitin specializují.

Z výše uvedeného se dá předpokládat (ale nemusí to být podmínkou), že alergie na “zlato” vzniká spíše na ony doplňkové kovy, které se přidávají do zlaté slitiny k ryzímu zlatu.

A právě proto, že zlatých slitin existuje celá řada, nedá se na laicky položenou otázku “na které zlato vzniká alergie” jednoznačně odpovědět.

Alergie na bílé zlato, nebo alergie na rhodium?

Většinou se zprostředkovaně setkávám s alergií na bílé zlato. Paradox ale spočívá v tom, že dnes se prakticky všechny šperky z bílého zlata rhodiují. Z toho mně vychází hypotéza, že alergii může vyvolat i rhodium, respektive rhodiování provedené špatně. Konkrétně jsem se setkal s tím, že porhodiovaný prsten zanechával na prstu tmavou stopu (proužku). Hned se nabízí, že na tento jev může kůže reagovat nějakým typem alergie.

Přeci na to musí být nějaké normy!

Co se týká bílého zlata, tak jsou. Ale otázka proč je někdo alergický na bílé zlato, když je pokovené rhodiem pořád zůstává.

Ale k bílému zlatu samotnému. Je tady tvrdá legislativa (norma) Evropské unie a na to navazující naše normy, týkající se uvolňování niklu. Nikl se používá jako jeden z bělících kovů k docílení bílé barvy zlata. Hlavním kritériem, které se sleduje, je uvolňování niklu ve slitině bílého zlata. Konkrétně uvolňování jeho množství v určitém čase.

Přísnější nároky jsou na slitiny bílého zlata, které se používá na šperky, zdobící propíchnuté části těla, jako jsou náušnice nebo piersing.

O něco mírnější je norma na bílé zlato, které se kůže “pouze” dotýká, např. snubní prstýnky nebo náhrdelníky. Dá se předpokládat, že čeští výrobci a dovozci zlatých šperků tyto normy respektují.

Co dalšího může způsobit alergii na zlato?

Spouštěčů nějakého druhu alergie jsou mraky. Opět několik postřehů z praxe:

  • hygiena – dnes už opravy šperků z kapacitních důvodů neděláme, ale nepřál bych vám vidět “nečistoty” nebo cítit ten odér, který se skrývá v léty nesundávaných a nečištěných zlatých náušnicích nebo členitých prstenech. Osobně si myslím, že pokud se šperk udržuje v čistotě a používá se jen na zdobení, tzn. že se nenosí celodenně, může se nežádoucí reakce eliminovat.
  • hormonální změny nebo jiné zdravotní obtíže – lidská schránka je v některých situacích křehká. Pokud se tělo s něčím vyrovnává nebo bojuje, zkuste mu dát na tento proces prostor a zlaté šperky nenoste.
  • léky – souvisí s předcházejícím. Někdy je nutné, aby medikamenty byly intenzivní. Mimo jiné se to může projevovat i náhlou alergií na místech, na kterých nosíte zlatý šperk.
  • když zlatý šperk nesedí – změřit a vyrobit zlatý prsten tak, aby přesně seděl na prstu, je někdy kumšt. Každý z nás má na pohodlné nošení, např. snubního prstýnku, jiné nároky. Když je prstýnek příliš velký, naráží do vedlejších prstů. Naopak malý prstýnek prst stahuje, kůže pod ním “nedýchá” a prsten zanechává na prstu otlaček. Oba extrémy mohou vyvolat alergickou reakci.
    Také náušnice, pokud někde dřou nebo nesedí jak by měly, mohou způsobit otlačky, kterým se může pokožka na uchu bránit.
    Ani náhrdelník nebo zlatý řetízek nemusí být bez problémů. Příkladem může být nedokonalé řemeslné zpracování koncových oček či uzávěru, ostré hrany u extravagantních zlatých náhrdelníků či jeden nebo několik ostrých článků řetízku.

Jak často se vyskytuje alergie na zlato u šperků z naší dílny?

Self promo spořádaně až nakonec: NIKDY

Nedělám si iluze, že za to může nějaká naše zvláštní dovednost nebo know how. I když tedy – za dokonalým řemeslným zpracováním našich zlatých šperků si pevně stojím.

Ale krátkou poznámku si neodpustím. Léty praxe – v našem případě od roku 1991 – jsme se přirozeně museli prokousávat množstvím dodavatelů zlata. To, že nakonec zbylo pár ověřených, u kterých zůstáváme, je možná jeden z důvodů.

Zajímavé je, že jsme nikdy nezaznamenali alergii na bílé zlato, které používáme v naší dílně. A to šperky z bílého zlata ze zásady nerhodiujeme.
Další skutečností je, že precizní ruční výrobou nemůžeme kapacitně konkurovat strojové (sériové) produkci šperků. Proto je možná i ta varianta, že námi vyrobené množství luxusních klenotů nezasáhne dostatečný vzorek nositelů, u kterých by se alergie na zlato mohla projevit.